BULLETIN SEAH  č. 1 / 1994

vydavatel: Společnost pro elektroakustickou hudbu Praha - Brno,
Radlická 99, 150 00 PRAHA 5 - Smíchov
 

"Vážení a milí přátelé, členové SEAH,
Vedení naší Společnosti elektroakustické hudby si je vědomo nedostatků zejména v informativní práci v zastupované hudební sféře, a to nejen navenek vůči veřejnosti, ale i mezi svými členy. Proto plánuje pravidelné vydávání bulletinu, který by informoval všechny členy, odborné instituce a zainteresovanou veřejnost o činnosti Společnosti."

Takto jsme vás oslovili při přípravě vydání prvního čísla našeho "BULLETINU SEAH", které dnes dostáváte do ruky. Vyrovnáváme se tak s požadavkem našich členů a snažíme se tak napodobit obdobná periodika, která vydávají sesterské organizace v zahraničí. Požadovali jsme po všech našich členech, aby nám zaslali do 15.května (vydání prvního čísla bulletinu jsme plánovali na červen 1994) vlastní aktivity v celé široké oblasti elektroakustické a computerové hudby od r. 1990 (od vzniku naší SEAH) do současnosti, včetně budoucích plánů. Jednalo se zejména o podrobný soupis a popis zkomponovaných skladeb, soupis knih, článků, textů, přednášek (i nepublikovaných), úvodního slova ke koncertům, soupisu rozhlasových, televizních a j. relací a dále pak o realizační podíl na zvukově technickém vzniku skladeb, relací a doprovodů k filmové, televizní a video tvorbě apod. Chtěli jsme také v bulletinu uveřejnit plány kompoziční, publikační, přednáškové, zvukově technické aj. činnosti ve výše uvedených oblastech - a to vše u nás i v zahraničí.
Tyto údaje v bulletinu měly sloužit nejen k informativním účelům, ale také k prezentaci SEAH v zahraničí, výběru skladeb pro koncerty i rozhlasové a televizní vysílání, zvukové archivy, příp. i pro vydávání CD jako reprezentativní materiál naší SEAH, k účasti v zahraničních přehlídkách, festivalech a soutěžích, dále k výběru vhodných textů, jejich překladů pro naše i zahraniční publikace, zařazování na přednášky, konference, semináře u nás i v zahraničí, vytváření adresářů, slovníků apod. Řada z vás velice pečlivě vypracovala požadované údaje (jako vzorové je třeba jmenovat zaslané soupisy kolegů: D.Forró, J.Gahéra, M.Hlaváče, V.Matouška, A.Piňose, R.Rejška a E.Viklického), většina však neposlala nic.
Rozhodli jsme se proto, že toto první číslo, vydávané s malým "prázdninovým" zpožděním, budeme věnovat jen základním informačním účelům, které budou sloužit nejen našim členům, ale i širší odborné veřejnosti. Původní plán obsahu bulletinu však do budoucna chceme dodržet, zaslané materiály budeme nadále shromažďovat a vydáme je v následujících číslech BULLETINU SEAH. Podmínku navrácení materiálů včetně zapůjčených disket dodržíme.

Jménem vedení SEAH a redakce prvního čísla BULLETINU SEAH:

PhDr.Miloslav Kaduch,CSc., Ing.Karel Odstrčil, Mgr.Rudolf Růžička

Praha - Brno, dne 15.září 1994.
 

V úvodní stati bychom chtěli ve stručnosti informovat všechny zájemce o elektroakustickou a computerovou hudbu o stručných dějinách této avantgardní hudební tvorby včetně významu této hudby pro všeobecný kulturní rozhled naší společnosti.

Elektroakustická hudba, jak zní její současný, ve světě nejrozšířenější název, nemá oproti jiným druhům hudební tvorby staletími prověřené tradice. Základy tohoto tvůrčího hudebního umění vznikly vlastně až na počátku našeho století v hudbě tzv. bruitistů, jejichž hlavním představitelem byl Ital Luigi Russollo. Byla to hudba vzniklá pomocí rozeznívání různých kovových, dřevěných a jiných předmětů, často jen mechanicky zesilovaná. Později, po první světové válce, vznikla řada hudebních nástrojů, které byly přímými předchůdci dnešních syntetizérů. Nazývaly se obvykle po svých tvůrcích, např. Martenotovy vlny nebo Thereminvox.
Autonomní artificiální elektroakustické skladby, jak je definujeme v současnosti, začaly vznikat až po druhé světové válce koncem 40. let. Nejprve to bylo v Paříži pod původním názvem "musique concréte", zanedlouho nato v Kolíně nad Rýnem jako "elektronische Musik" a v New Yorku jako "music for tape". První syntetizér v našem pojetí, tedy přístroj nebo již hudební nástroj na syntézu zvuku, nyní často ovládaný klaviaturou a zabudovaným počítačem, postavil v roce 1958 na columbijské univerzitě Robert Moog, po němž se také celá první série syntetizérů nazývala.
Elektroakustická hudba, jak nyní označujeme tento druh hudebního umění, měla ve své vlastně krátké historii mimo již uvedené názvy jako hudba konkrétní, elektronická a hudba pro magnetofonový pás řadu dalších označení. Byla to také hudba experimentální, technická, měla i jiné názvy. Všechna takto nazývaná hudba se lišila kromě svého názvu obvykle podle druhu svých základních používaných a zpracovávaných zvuků. Postupem času, kdy se původní rozdíly vytratily, došlo ke snahám o jednotné pojmenování. Současný název vznikl počátkem 70. let v zemi tvorby prvních skladeb jako "musique électroacoustique", v nedávné době se objevil opět ve Francii další název, charakterizující nový způsob reprodukce elektroakustických skladeb. Je to hudba akusmatická, "musique acousmatique", kdy autor při provádění svých skladeb na veřejnosti ještě dotváří svá díla především formou prostorového řešení, které mu umožňuje ovládání většího počtu reproduktorů v koncertním sále. Ze statistik, které sledují tvorbu elektroakustické hudby vyplývá, že většina skladeb, které v této oblasti vznikají, jsou samostatné kompozice, reprodukovatelné většinou jen z magnetofonového pásu, chybí zde tedy instrumentální a vokální hudební složka. Řada skladatelů proto realizuje svoje skladby s využitím interpretů na koncertním pódiu a doplňuje zvuky z pásu, které mohou být i náhradou většího počtu nástrojů nebo celého orchestru. Autoři takto vzniklých elektroakustických skladeb mají větší možnosti provádění svých děl především pro nižší finanční náklady pořadatelů koncertů.

Počítačová, computerová hudbase mohla objevit až po vzniku samočinných počítačů, které se začaly poprvé používat koncem druhé světové války k vojenským účelům. Bylo to samozřejmě v technicky nejvyspělejší zemi - Spojených státech amerických. Zde také na Illinoiské universitě došlo k tvorbě a prvnímu provedení computerové skladby, nazvané autory Hillerem a Isaacsonem "Illiac Suite" pro smyčcové kvarteto. Premiéra se konala dne 9. srpna 1956. Od tohoto data některé odborné publikace uvádějí vznik computerové hudby.
Současně dochází i k rozšíření použití počítače v jiných oblastech umělecké tvorby, a to ve výtvarnictví, zejména v grafice, dále ve filmu, scénické práci, choreografii, v literární tvorbě a v mnoha dalších uměleckých činnostech. Pro hudební vědu je také velice přínosná analýza hudebních děl, kdy počítače především rychle třídí data a získávají tak nové poznatky o hudebním stylu i jiných aspektech analyzovaných skladeb. Počítačovou analýzu lze využít i k následné realizaci zkoumaných děl pomocí syntetizérů, které napodobují tradiční hudební nástroje a lidské hlasy.
Dnešní použití počítačů při vzniku elektroakustické hudby je možné rozdělit na dva základní postupy, a to jednak na pomoc počítače při vlastní kompozici hudebních děl a jednak na využití počítače při realizaci či reprodukci již zkomponovaných skladeb. Je pochopitelné, že přesná hranice neexistuje. Kde počítač pomáhá při vzniku skladby po stránce kompoziční nebo realizační je obvykle obtížné přesně zjistit, mnozí autoři, interpreti a realizátoři se také o toto dělení nezajímají. V současné době se vytváření elektroakustických kompozic neobejde bez použití počítačů, takže lze vlastně téměř všechna nově vznikající díla zařadit i do hudby computerové.

Elektroakustická a computerová hudba se k nám, na území bývalého Československa, dostala na přelomu 50. a 60. let, tedy relativně v krátké době po prvním uvedení na veřejnosti v zahraničí a v době stále ještě trvající komunistické cenzury, která zásadně povolovala převážně jen hudbu socialistického realismu. Někteří naši avantgardní skladatelé se již v této době dostali do osobního kontaktu s elektroakustickou hudbou v zahraničí. Mezi prvními byl hudební skladatel a pedagog, profesor Miloslav Kabeláč. Jeho zásluhou byla ve studiích pražského a plzeňského rozhlasu uskutečněna řada přednášek pro naše skladatele. K vlastním přednáškám byli pozváni také významní představitelé světové elektroakustické hudby, mezi nimiž byl zakladatel studia pro konkrétní hudbu v pařížském rozhlase Pierre Schaeffer a významný propagátor využití počítačů při tvorbě elektroakustické hudby, holandský skladatel, pedagog a teoretik Gottfried Michael Koenig.

Následně u nás vznikla řada elektroakustických studií, pro dobré technické zázemí většinou v rozhlasových provozech. Úspěšně pracovala studia v Bratislavě, v Praze a v Plzni. I v brněnském rozhlase vytvářela svá elektroakustická díla řada skladatelů seskupených při Janáčkově akademii múzických umění. Tam také jako na historicky první vysoké hudební škole v Československu došlo k zahájení výuky elektroakustické hudby v roce 1969, o několik let později přibyla možnost studia i hudby computerové.
Tento slibný vývoj byl po okupaci našich zemí v roce 1968 násilně přerušen. Výroba elektroakustické hudby byla v rozhlasových provozech zastavena, v českých zemích živořilo jen studio v plzeňském rozhlase. Elektroakustická a computerová hudba byla vládnoucími kulturními činiteli minulého režimu potlačována ve formě zákazů a omezování provádění nejen na koncertech, ale také při vydávání na gramofonových deskách, vysílání rozhlasem a televizí i jinak diskriminována. Česká a slovenská tvorba tohoto druhu byla oceňována především v zahraničí, u nás se šířila úspěšně zejména formou hudebního samizdatu. Na základě kritiky nekonformního způsobu tvorby, kterou vedoucí funkcionáři za ideového vedení KSČ prosazovali ve formě hesel o záštitě socialistického realismu, se dopouštěla celá společnost pomocí víceméně souhlasného mlčení likvidace těch směrů hudební tvorby, které bojovaly za samostatnost, svébytnost, umělecké uplatnění a světovost české hudby. Týkalo se to nejen především alternativních hudebních kompozičních směrů (mj. také elektroakustické a computerové hudby), ale i zcela jiných hudebních oblastí (např. jazzu).

V současné době, již bez neodborných zásahů cenzorů, vznikají u nás elektroakustické a computerové kompozice v řadě špičkově zařízených studií, často i soukromých. V České republice je nejproduktivnější a nejlépe technicky vybavené pražské Audiostudio Českého rozhlasu. Od r. 1990 zde čeští autoři a realizátoři vytvořili přes 60 autonomních artificiálních elektroakustických děl.

Tvůrci elektroakustické hudby se sdružovali od poloviny 60. let ve společně pracující skupiny, většinou pod tehdy existujícím Svazem československých skladatelů (SČS). Nejvíce se zasloužili o tuto spolkovou činnost a tím i o rozšíření a popularizaci elektroakustické hudby již jmenovaný prof. Kabeláč a dále hudební teoretikové dr. Eduard Herzog a první předseda elektronické komise při SČS v Praze dr. Vladimír Lébl. V Brně pak rozhlasový hudební režisér a dirigent Jiří Hanousek, který se stal vedoucím brněnské tvůrčí komise skladatelů elektronické hudby.

Nynější  Společnost pro elektroakustickou hudbu (SEAH), vzniklou počátkem roku 1990 při AHUV - Asociaci hudebních umělců a vědců, předcházela od března 1989 na půdě Svazu českých skladatelů a koncertních umělců (SČSKU) aktivně pracující pracovní skupina pro elektroakustickou hudbu, kterou vedl skladatel a muzikolog dr. Milan Slavický. V současné době jako řada jiných společností působí "Společnost elektroakustické hudby Praha - Brno" (jak zní její oficiální název) samostatně za vedení svých volených představitelů, předních českých skladatelů elektroakustické a computerové hudby ing.Karla Odstrčila a mgr.Rudolfa Růžičky.
Spolupráce SEAH s obdobně zaměřenými zahraničními společnostmi, mj. s IDEA (International Directory of Electronic Arts) v Paříži, ICMA (International Computer Music Association) v San Francisku, IDEAMA (International Digital Electroacoustic Music Archive) v Karlsruhe a zejména s ICEM (International Confederation for Electroacoustic Music) v Bourges přináší svoje plody ve formě uznání práce členů naší Společnosti.

Ve světě je organizována řada soutěží elektroakustické a computerové hudby. Mezi nejvýznamnější patří již tradiční soutěž ve francouzském Bourges, festival soudobého computerového umění "Ars Electronica" spojený s udělováním cen v soutěži "Prix Ars Electronica" v rakouském Linci a skladatelská soutěž v oblasti počítačové hudební tvorby, pořádaná Společností pro počítačové umění Nové Anglie ("NEWCOMP") v Bostonu.
Naše SEAH byla v r. 1992 iniciátorem uspořádání mezinárodní soutěže o nejlepší elektroakustické dílo u příležitosti 25. výročí vzniku Studia pro experimentální hudbu Československého rozhlasu v Plzni, kde byla v roce 1969 uspořádána první mezinárodní soutěž o nejlepší skladbu v oboru konkrétní a elektronické hudby pod názvem "MUSICA NOVA".
Každý účastník soutěže "MUSICA NOVA '93", který měl zájem o realizaci soutěžní elektroakustické skladby, mohl natočit své dílo před zahájením soutěže v rozhlasovém elektroakustickém studiu. Pro mladé a začínající skladatele byla také určena samostatná kategorie, ve které měli větší šanci na získání ceny. Vypisovatel soutěže předpokládal možnost účasti různých druhů autonomních elektroakustických skladeb s využitím elektronických, konkrétních nebo samplovaných zvuků, tradičních nástrojů a hlasů, synthesizerů, live electronic, jazzových prvků a podobně.
Do soutěžní poroty byli vedením Společnosti pro elektroakustickou hudbu jmenováni významní a zkušení skladatelé elektroakustických a computerových děl, hudební vědci a kritici zabývající se oblastí elektroakustické a computerové hudby.

Z 20 původně přihlášených a 16 posuzovaných děl, z toho 9 zahraničních, byly v Praze 27. května 1993 uděleny následující ceny a uznání:
První cenu obdržel Jacques Lejeune z Francie za skladbu "Pour Entrer et Sortir d'un Conte", druhou cenu český skladatel Radek Rejšek za dílo "Carmen Campanarum" a třetí cenu získal Fabio Cifariello Ciardi z Itálie za kompozici nazvanou "Finzioni". Dvě uznání s odměnou udělila soutěžní porota dílům, hodnoceným v pořadí na 4. a 5. místě. Byla to skladba rakouského skladatele Helmuta Denckera s názvem "Bruchstücke aus 'Stylus phantasticus'" a kompozice Bohdana Mikoláška ze Švýcarska nazvaná "Porcelánová hudba".
 

Pro rok 1994 plánuje SEAH další vyhlášení skladatelské soutěže "MUSICA NOVA '94" v rozšířené formě o multimediální projekty, které využívají elektroakustickou hudbu. Pro informaci uvádíme zde úplná pravidla této nové soutěže, aby se mohli především členové naší Společnosti soutěže zúčastnit:

Společnost pro elektroakustickou hudbu (SEAH) a Český hudební fond
vyhlašují mezinárodní elektroakustickou kompoziční soutěž

M U S I C A  N O V A '94

1. Do soutěže může autor přihlásit skladbu z oblasti tvorby elektroakustické hudby (dále jen EAH) libovolného trvání, realizovanou po 1.1.1990 a nahranou ve vysoké technické kvalitě na libovolném zvukovém nebo obrazovém nosiči.
2. Do soutěžní kategorie "A" může přihlásit skladbu autor z oblasti tvorby autonomní artificiální elektroakustické tvorby.
3. Do soutěžní kategorie "B" může přihlásit autor multimediální projekt s využitím elektroakustické hudby (audiovizuální pořady, scénické produkce apod.).
4. Každý autor může do každé kategorie přihlásit jen jednu skladbu.
5. Do soutěžní poroty budou vedením SEAH jmenováni významní a zkušení skladatelé EAH, hudební vědci a kritici, zabývající se oblastí EAH a zvukoví mistři, pracující ve výrobě EAH.
6. Do soutěže nemůže přihlásit skladbu člen soutěžní jury.
7. Soutěžní skladby je možné zadávat do obou kategorií veřejně, pod autorovým jménem nebo anonymně, pod kódem či pseudonymem [autor přiloží uzavřenou obálku s pravým jménem a adresou, která bude otevřena po konečném rozhodnutí soutěžní jury].
8. Autor předloží nebo zašle do 1.10.1994 na adresu:
    Společnost pro elektroakustickou hudbu,
    MUSICA NOVA '94,
    Radlická 99, 150 00 PRAHA 5 - Smíchov
zvukový nebo obrazový nosič, doplněný orientačním kompozičním projektem skladby (partiturou, technickým, realizačním popisem, scénickým návrhem nebo grafem apod.) pro posouzení soutěžní porotou.
9. Do soutěže zaslané zvukové a obrazové nosiče a kompoziční projekty nebudou autorům vráceny, zůstanou uloženy v archivu AHUV.
10. Účastí v soutěži dává autor skladby souhlas s uvedením díla v rozhlasovém a televizním vysílání a na veřejných koncertech; autorská práva přitom zůstávají majetkem autora.
11. Ceny budou uděleny vítězným skladbám po rozhodnutí soutěžní poroty, proti jejímuž verdiktu není odvolání; porota může některé ceny sloučit, rozdělit nebo neudělit.
12. Ceny v kategoriích "A" i "B" budou uděleny ve výši:
hlavní cena: 10.000 Kč, první cena: 7.000 Kč, dále budou uděleny zvláštní ceny a čestná uznání.
13. Rozhodnutí soutěžní poroty o udělení cen a čestných uznání bude oznámeno všem do soutěže přihlášeným autorům do 30.10.1994 a zveřejněno k datu 1.11.1994.
14. V soutěži oceněné skladby budou provedeny na koncertech SEAH, vysílány rozhlasem a televizí.

Jury soutěže "MUSICA NOVA ´94" se ke své porotní práci sejde ve dnech 14. a 15. října v Janáčkově síni ČHF v Praze. Předání cen a koncert vítězných skladeb se uskuteční v úterý 6. prosince v 19:30 hod. v Janáčkově síni.
 

SEAH za finanční spoluúčasti Českého hudebního fondu reagovala na výzvu Mezinárodního digitálního archivu elektroakustické hudby se sídlem v Karlsruhe o zaslání autonomních artificiálních elektroakustických skladeb českých skladatelů, které vznikly na našem území do r. 1970 včetně. Tato akce má být počáteční fází záchrany této hudební tvorby a jejího postupného převádění na digitální záznam.

Do archivu IDEAMA (Internationales digitales elektroakustisches Musikarchiv), Zentrum für Kunst und Medientechnologie, Ritterstraße 42, D-76137 KARLSRUHE - DEUTSCHLAND, byla zaslána následující díla (pro kompletnost informace jsou zde uvedeny všechny skladby, tedy i kompozice nečlenů SEAH):

DAT - Kassette IDEAMA Nummer 1 - Fonotéka Českého rozhlasu v Praze
INDEX 1 - Kapr Jan: Šifry - St 59 - 11.65
INDEX 2 - Kučera Václav: Invariant - St 3581 - 15.20
INDEX 3 - Krček Jaroslav: Sonáty slavíčkové - St 20083 - 4.35
INDEX 4 - Vostřák Zbyněk: Dvě ohniska - St 20084 - 8.30
INDEX 5 - Vostřák Zbyněk: Telepatie - St 20098 - 14.90
INDEX 6 - Vostřák Zbyněk: Váhy světla - St 20012 - 13.90

DAT - Kassette IDEAMA Nummer 2 - Fonotéka Českého rozhlasu v Brně
INDEX 1 - Ištvan Miloš: Já Jákob - ST 656 - 24.5
INDEX 2 - Ištvan Miloš: Ostrov hraček - EH 84 - 9.3
INDEX 3 - Ištvan Miloš: Avete morituri - EH 101 - 7.5
INDEX 4 - Parsch Arnošt: Poetika č.3 - EH 60 - 4.5
INDEX 5 - Parsch Arnošt: Polyfonie č.1 - EH 130 - 15.8
INDEX 6 - Parsch Arnošt: Didaktika č.1 - EH 91 - 12.7
INDEX 7 - Parsch Arnošt: Rotae rotarum - EH 105 - 4.7
INDEX 8 - Parsch Arnošt: Josefu Horákovi - T 7366 - 10.7
INDEX 9 - Parsch Arnošt-Štědroň Miloš: Kuře krákoře - EH 113 - 8.5
INDEX 10 - Piňos Alois: Koncert pro orchestr a magnetofonový pásek - T 1362 - 17.2

DAT - Kassette IDEAMA Nummer 3 - Fonotéka Českého rozhlasu v Brně
INDEX 1 - Piňos Alois: Static music - EH 96 - 13.4
INDEX 2 - Pololáník Zdeněk: Čtyři zvukové konverzace a finále - EH 30 - 18.0
INDEX 3 - Růžička Rudolf: Elektronia A - EH 31 - 6.0
INDEX 4 - Růžička Rudolf: Anthroporea - EH 109 - 10.8
INDEX 5 - Růžička Rudolf: Elektronia B - EH 45 - 9.1
INDEX 6 - Růžička Rudolf: Aforismy - EH 108 - 5.6
INDEX 7 - Růžička Rudolf: Deliciae - EH 90 - 5.6
INDEX 8 - Růžička Rudolf: Stvoření světa - EH 110 - 16.1
INDEX 9 - Štědroň Miloš: O santa Cecilia - EH 89 - 8.3
INDEX 10 - Štědroň Miloš: Panychida - EH 62 - 9.7
INDEX 11 - Štědroň Miloš: Utis - EH 47 - 6.0

DAT - Kassette IDEAMA Nummer 4 - Fonotéka Českého rozhlasu v Brně
INDEX 1 - Team Brno (Parsch,Piňos,Růžička,Štědroň): Peripetie - T 819 - 16.6
INDEX 2 - Team Brno: Ecce homo - ST 1140 - 26.1
INDEX 3 - Team Brno: Mlčení ptáčků v lese - EH 111 - 14.0

DAT - Kassette IDEAMA Nummer 5 - Fonotéka Českého rozhlasu v Plzni
INDEX 1 - Odstrčil K.: Einstein - EH 4 - 4.7
INDEX 2 - Růžička R.: Timbry - EH 5 - 6.6
INDEX 3 - Odstrčil K.: Dr. Sorge - EH 7 - 4.6
INDEX 4 - Hlaváč M.: Logogenesis - EH 8 - 7.7
INDEX 5 - Kučera V.: Pastorale - EH 11 - 4.2
INDEX 6 - Kučera V.: Spirála - EH 12 - 7.3
INDEX 7 - Odstrčil K.: Mme Curie - EH 13 - 7.3
INDEX 8 - Kučera V.: Labyrint - EH 14 - 14.1
INDEX 9 - Odstrčil K.: Kafka - EH 16 - 10.2
INDEX 10 - Hlaváč M.: Astroepos I - EH 17 - 8.3
INDEX 11 - Lukáš Z.: Ecce quomodo moritur iustus - EH 20 - 8.2
INDEX 12 - Hlaváč M.: Angelion - EH 21 - 8.1
INDEX 13 - Hlaváč M.: Biochronos - EH 23 - 8.0
INDEX 14 - Haase M.: Per aspera ad astra - EH 24 - 9.1

DAT - Kassette IDEAMA Nummer 6 - Fonotéka Českého rozhlasu v Plzni
INDEX 1 - Parsch A.: Trasposizioni II - EH 25 - 11.5
INDEX 2 - Odstrčil K.: Gandhí - EH 27 - 10.8
INDEX 3 - Růžička R.: Gurges - EH 28 - 12.6
INDEX 4 - Kučera V.: Kinechromie - EH 29 - 10.1
INDEX 5 - Haase M.: Atlantis - EH 30 - 7.0

DAT - Kassette IDEAMA Nummer 7 - Fonotéka Českéhorozhlasu v Plzni
INDEX 1 - Odstrčil K.: Fiction - EH 31 - 10.4
INDEX 2 - Hlaváč M.: Chimérion - EH 32 - 10.2
INDEX 3 - Odstrčil K.: Hemingway - EH 33 - 10.7
INDEX 4 - Vostřák Z.: Sedm prahů - EH 34 - 13.1
INDEX 5 - Hlaváč M.: Metafonie - EH 35 - 13.5
 

Podle dostupných pramenů vznikly v Audiostudiu Českého rozhlasu v Praze od jeho vzniku (od r. l990) v Paláci kultury, později (od r. 1993) v karlínském rozhlase následující autonomní artificiální elektroakustické skladby člen SEAH (uvedeny údaje do konce r. 1993):

1990
M.SLAVICKÝ: Prosvělení V - 14,10
K.ODSTRČIL: Tarsanova smrt - 17,90
P.KOPECKÝ: Via Reggia - 13,40
E.VIKLICKÝ: Dřevěná hudba - 6,50
E.VIKLICKÝ: Splín optimismu - 16,90
B.MIKOLÁŠEK: Matrix Dreams - 14,10
J.JIRÁSEK: Labyrint - 15,05
R.RŮŽIČKA: Bucina pro trubku a pás - 8,70

1991
M.KOŠUT: Valérie - 30,00
B.MIKOLÁŠEK: Porzellan Musik - 12,10
E.VIKLICKÝ: Adaemus - 5,20
E.SPÁČIL: Suita dg.304 - 14,20
A.PIŇOS: Advent - 8,30
R.REJŠEK: Carmen campanarum - 11,80
M.JIRÁČKOVÁ: Loď bláznů - 25,80
V.MATOUŠEK: Hlasy zpoza šesti stěn - 13,00
V.MATOUŠEK: Široká stezka - 16,80
A.PIŇOS: Geneze - 7,55
K.ODSTRČIL: Vox Humana - 29,00
V.MATOUŠEK: Návrat - 19,85
I.MEDEK: Hypertense - 10,20
A.PIŇOS: Mříže - 10,00
E.VIKLICKÝ: Urbanology 1-7 - 34,55
R.RŮŽIČKA: Celula - 9,10
M.JIRÁČKOVÁ: Výhledy z balkonu - 15,40

1992
M.KOŠUT: Mimikry - 24,50
J.KRČEK: O,světlo světa - 17,40
M.SLAVICKÝ: Adventus - 11,05
V.MATOUŠEK: 108 vln větru - 18,60
R.RŮŽIČKA: Rosa sepulcreti - 7,70
M.PUDLÁK: Dejte mi pevný bod - 8,10
R.REJŠEK: Roráty - 16,60
I.MEDEK : Krajina s pietou - 21,65
R.RŮŽIČKA: Crucifixion I. - 15,65
M.JIRÁČKOVÁ: 5 x Žena - 23,75
V.MATOUŠEK : Pět minut před - 5,00
K.HORKÝ: Preludio metallico - 4,25
K.HORKÝ: Vzorkovaná hudba - 6,50
K.HORKÝ: Kosmopolitní hudba - 4,80
K.HORKÝ: Kreslená hudba - 9,50
K.HORKÝ: Music party 91 - 4,45
K.HORKÝ: Syntfonie - 14,30
B.MIKOLÁŠEK: Žalm - 10,50

1993
I.MEDEK: Tamtamánia - 14:45
V.MATOUŠEK: Trigramy - 18:00
V.MATOUŠEK: Ze střechy světa - 11:35
V.MATOUŠEK: Tvary ticha - 11:07
R.RŮŽIČKA: Suita 9 pro housle a pás - 8:32
 

SEAH organizovala nebo se podílela na realizaci koncertů s elektroakustickými skladbami našich členů:

    v pondělí 9. prosince 1991 v 19 hodin v Kabinetu mús (HaDivadlo), Sukova 4/6, BRNO
Daniel Forró : Preludio metallico
Miloš Štědroň : Seconda prattica (kolorovaný madrigal)
Afrodita Katmeridu : Pozorování 3.
Rudolf Růžička : Rosa sepulcreti
Alois Piňos : Mříže
Daniel Forró : Vzorkovaná hudba (zdánlivá skutečnost)

    v úterý 20. října 1992 v 19 hodin v prostorách Operního studia Hudební fakulty JAMU BRNO
Eduard Spáčil : Fanfára pro INVEX I. - první provedení
Eduard Spáčil : Dg.304 (suita z baletu)
Eduard Spáčil : Fanfára pro INVEX II. první provedení

    ve středu 18.listopadu 1992 v 19 hodin v prostorách Operního studia Hudební fakulty JAMU BRNO
Daniel Forró: Kreslená hudba
Daniel Brožák: Rigorosum
Alois Piňos: Metatance pro bicí nástroje a magnetofonový pás
Rudolf Růžička: Celula
Ivo Medek: Krajiny s pietou - hudba k baletu pro 4 hráče na bicí nástroje a pás
Bohdan Mikolášek: Porzellan Musik

    v úterý 19.ledna 1993 v 19 hodin v prostorách Operního studia Hudební fakulty JAMU BRNO
Miloš Štědroň: Seconda prattica
Daniel Forró: Vzorkovaná hudba
Petr Pařízek: Eureky
Daniel Forró: Digitální hudba 01/87 - 3.část
Daniel Forró: Etnická hudba
Daniel Forró: Číslo 2 pro SY-99
Daniel Forró: Digitální hudba 03/87

    ve středu 17.března 1993 v 19 hodin v prostorách Operního studia Hudební fakulty JAMU BRNO
Rudolf Růžička: Malefica

    v úterý 25.května 1993 v 19 hodin v prostorách Operního studia Hudební fakulty JAMU BRNO
Emil Viklický : Dřevěná hudba
Jan Jirásek : Variace na rockové téma
Karel Odstrčil : Noc v Kabinetu voskových figur neboli PROCES
Emil Viklický : Adaemus
Emil Viklický : Splín optimismu

    pátek 7.května 1993 v 19,30 hod. ve Velkém sále městské knihovny v Praze Live Electronic II. s Českou televizí
D.Forró, V.Matoušek, B.Mikolášek, K.Odstrčil, M.Slavický

    Čtvrtek 17.března 1994 Dny soudobé hudby 1994 - Janáčkova síň Praha 17 hodin
Emil Viklický: Splín optimismu
Radek Rejšek: Carmen Campanarum
Jan Jirásek: Variace na rockové téma
Eduard Spáčil: Hudba pro Plzeň
Rudolf Růžička: Crucifixion I.
Karel Odstrčil: Noc v kabinetu voskových figur neboli Proces

    Středa 23.března 1994 Dny soudobé hudby 1994 - Planetárium BRNO 19:30 hod.
Ivo Medek: Tamtamania
Daniel Brožák: Nečas trhovců
Michal Košut: Tři písně na texty Josefa Souchopa
Vlastislav Matoušek: Tvary ticha
Marta Jiráčková: Pětkrát žena
Alois Piňos: Metatance

    Pátek 26. 8. 1994 - 20 hodin - Viola Praha Klubový festival soudobé experimentální hudby
Karel Odstrčil : Noc v Kabinetu voskových figur neboli PROCES

Na druhou půli listopadu (pravděpodobně 22.11. v 17 hod.) připravuje SEAH koncert elektroakustické hudby z děl členů SEAH v Planetáriu v Brně.

V rámci "Dnů soudobé hudby 1995" plánuje SEAH uspořádat tři koncerty elektroakustické hudby, složené ze skladeb našich členů, a to v Praze, Brně a Plzni.
 

Pro technické potíže byla s více než ročním zpožděním předána jmenování o čestném členství v SEAH pánům Jiřímu Hanouskovi a dr. Eduardu Herzogovi, o kterém členové SEAH rozhodli v říjnu 1992. Jmenování bylo vytisknuto v reprezentativním barevném provedení na laserové tiskárně. Dodatečně také ke jmenování blahopřejeme a těšíme se na ještě dlouhou spolupráci.

V současné době dokončil dr.M.Kaduch osobní slovník "Česká a slovenská elektroakustická hudba 1964 - 1994". Daná verze, zahrnující hesla skladatelů, programátorů, techniků, hudebních vědců, kritiků, publicistů a pojednání o uměleckých exulantech, vytváří základ připravovaného knižního vydání. Ukázka z této práce vyšla v časopisu "Ethologie" (Vol. 84/1994, str.48 - 51) vydaném v Mnichově; o vydání u nás Vás budeme informovat. Slovník ocení zejména nastupující generace skladatelů, hudebních vědců a teoretiků umění u nás i ve světě. Obdobnou tématikou se zabývá ve svém muzikologickém díle také student českého původu na kalifornské universitě v San Jose, člen naší SEAH, Libor Zajicek. Výňatky z prací těchto i dalších hudebních teoretiků budeme uvádět v dalších číslech našeho bulletinu.
 

Dne 10.6.1994 zaslalo vedení SEAH panu PhDr. Borisovi Kobrlemu, šéfredaktoru stanice "Vltava" Českého rozhlasu žádost, aby bylo věnováno více pořadů i vysílacího času v příhodnější denní době elektroakustické a computerové hudbě na stanici "Vltava".

V žádosti se mj. uvádí:
"Úkolem SEAH je propagovat elektroakustickou a computerovou hudbu nejen formou soutěží, ale především prezentací na veřejnosti pomocí festivalů, konferencí, koncertů i vysílání rozhlasem.
Od roku 1990 došlo v Českém rozhlase k realizaci a následnému vysílání řady publicistických a odborných pořadů na téma elektroakustické a computerové hudby se značným ohlasem, včetně písemného ve formě dopisů od posluchačů. V současné době však v rozhlasovém vysílání na stanici "Vltava" dochází v posluchačsky nejsledovanější době k omezení vysílání tohoto druhu alternativní hudební tvorby.Také již připravené publicistické a odborné pořady o elektroakustické a computerové hudbě u nás i v zahraničí nejsou realizovány. Domníváme se, že elektroakustická i computerová hudba má právo se prezentovat jako každá jiná alternativní articifiální hudba v přijatelném vysílacím čase už proto, že dochází stále ve větší míře k úspěchům i na koncertních pódiích u nás (mj. v poslední době na koncertech SEAH v rámci Dnů soudobé hudby 1994).
Uvítáme také možnost relizace veřejných rozhlasových koncertů s přímým vysíláním, kde na pořadu by se objevily elektroakustické a computerové kompozice. Tyto koncerty by měly přednost ve velmi nízkých finančních nákladech, což může v současné době přispět k řešení ekonomických problémů v rozhlase.

V nadějné odpovědi ze dne 12.7.1994, adresované SEAH, dr.Kobrle mj. píše:
"Nové vysílací schema, které by se mělo uplatnit od 1.1.1995, bude samozřejmě počítat i s potřebou adekvátně presentovat umělecké aktivity na poli elektroakustické a computerové hudby.
Doufám, že se nám podaří uspokojit kulturní potřeby veřejnosti, jak Českému rozhlasu ukládá zákon, a to včetně slecializovaných posluchačských skupin, mezi než patří také příznivci elektroakustické a computerové hudby."
 
 

Bulletin SEAH, č. 1 /1994 - vydavatel SEAH - Společnost pro elektroakustickou hudbu, Radlická 99, 150 00 PRAHA 5 - Smíchov